Relaxační hudba: Klíč k harmonii mysli a duše – objevte nejlepší interprety

Cítíte se po dlouhém dni vyčerpaní a hledáte způsob, jak se rychle uvolnit? Relaxační hudba může být klíčem – a nemusíte při tom věřit na čakry ani anděly. Stačí správně vybraná melodie, která navodí pocit klidu a harmonie. Ne každou relaxační hudbu je nutné spojovat s duchovnem či náboženstvím. Je to podobné jako ve známém příběhu o fyzikovi Nielsu Bohrovi, který měl nad dveřmi zavěšenou podkovu pro štěstí. Když se ho ptali, zda věří na takové pověry, odpověděl: „Samozřejmě že ne, ale říká se, že podkova nosí štěstí, ať tomu věříte, nebo ne.“

Stejně tak vhodně zvolená relaxační hudba může navodit žádoucí psychický stav, aniž by bylo nutné věřit v mystické účinky frekvencí, aury, čaker nebo andělů.

Charakteristiky relaxační hudby

Existuje nepřeberné množství relaxační hudby, nicméně některé vlastnosti jsou univerzální:

  1. Pomalá tempa - Napomáhají hlubokému dýchání, což je prvním krokem k uklidnění mysli. Funguje to napříč kulturami i duchovními tradicemi.

  2. Absence textu - Slova nás nutí k analytickému myšlení. Když tato „povinnost“ odpadne, více se zapojuje intuice a podvědomí.

  3. Absence agresivních a vysokých zvuků - Ostré zvuky často aktivují stresovou reakci těla, proto se jim relaxační hudba vyhýbá.

  4. Preference dlouhých, pozvolna zesilujících a doznívajících tónů - Navozuje „oceanický“ pocit nekonečna (některé psychologické směry hovoří o evokaci embryonálního vznášení se v plodové vodě).

  5. Práce s opakováním a kontinuálním rozvíjením - Mnohonásobné opakování kratších motivů je osvědčeným způsobem, jak přivádět posluchače do transu (změněných stavů vědomí). Tento princip využívá také hudební minimalismus. Prudké střihy a náhlé změny hudebního proudu jsou vyloučeny.

  6. Vyhýbání se přehledným, symetrickým strukturám - Potlačuje analytické vnímání (viz bod Absence textu) a odbourává systém očekávání a zklamání. Jistá beztvarost a amorfnost jsou z tohoto hlediska blahodárné.

  7. Používání přírodních zvuků - Mořských vln, šumění větru, zpěvu ptáků a zejména oblíbených „zpěvů“ velryb či delfínů, nahraných speciálními hydrofonními mikrofony.

Propojení relaxačních zvuků s běžnými nástroji

Jako velmi funkční se ukázalo propojování přírodních zvuků s běžnými nástroji, jako jsou klavír či harfa, hrajícími barokní nebo klasicistní hudbu, případně jejich imitaci. Alba typu Mozart with Ocean Sounds se pro mnohé stala prototypem relaxační hudby.

Klavírní (polo)improvizace čerpající z postupů mistrů romantismu, jako byli Schumann, Chopin nebo Liszt, jsou také častým typem relaxační hudby. Vlastně patří k úplně prvním vlaštovkám new age hudby – průkopnický klavírista Stephen Halpern nahrál první alba v tomto stylu už na konci 60. let.Stephen Halpern Zdroj obrázku: www.stevenhalpernmusic.com

Relaxační hudba inspirovaná mimoevropskou kulturou

Velká část relaxační hudby využívá také tradiční hudbu mimoevropských kultur, ať už v autentických nahrávkách pořízených přímo v terénu, nebo ve studiových adaptacích. Jelikož v těchto kulturách hudba sloužila a často dodnes slouží k navozování transu a změněných stavů vědomí, je její využití v relaxační hudbě logické. Představuje jakýsi návrat ke kořenům lidství, k zážitkům společným všem kulturám po celém světě.

Zde je několik významných interpretů a jejich tvorba:

Hudba původních kultur a šamanismu

  • Jorge Reyes – Mexický hudebník, který kombinoval tradiční předkolumbovské nástroje s moderními zvuky a elektronikou.
  • Sacred Spirit – Projekt, který spojuje zpěvy severoamerických indiánů s moderními ambientními prvky.
  • Deep Forest – Francouzská skupina kombinující africké a amazonské etnické zpěvy s elektronikou.
  • R. Carlos Nakai – Americký hudebník navažského původu, který proslavil indiánskou flétnu jako nástroj relaxace.

Tibetská a buddhistická meditační hudba

  • Deva Premal & Miten – Spirituální mantry zpívané moderním, ale tradičním způsobem.
  • Lama Gyurme & Jean-Philippe Rykiel – Spojení tibetských mnichů a ambientní hudby.
  • Nawang Khechog – Tibetský hudebník, který kombinuje tradiční flétny s hlubokými meditačními vibracemi.

Hudba inspirovaná Afrikou a Jižní Amerikou

  • Gabrielle Roth & The Mirrors – Hudba navazující na rituální tance a transovní rytmy.
  • Ali Farka Touré – Malijský bluesový kytarista, jehož hudba spojuje tradiční africké melodie s moderními prvky.
  • Geoffrey Oryema – Ugandský hudebník kombinující africké tradice s evropským ambientem.

Japonská a čínská tradiční hudba

  • Kitaro – Japonský skladatel new age hudby inspirovaný šintoistickými a buddhistickými melodiemi.
  • Wu Man – Čínská hráčka na pchuanu, která spojuje tradiční hudbu s moderními aranžemi.
  • Himekami – Japonská skupina spojující elektronickou hudbu s tradiční japonskou estetikou.

Ambientní a vesmírná hudba

Dalším příznačným zvukem jsou éterické syntezátorové plochy, které navozují dojem levitace a nekonečného (vesmírného) prostoru. Od 80. let se elektronické nástroje staly cenově dostupnějšími a začaly být masově využívány. Efekt dlouhého dozvuku pak evokuje chrámový prostor, přičemž řada new age hudebníků přímo odkazuje na tradici středověkého jednohlasého liturgického zpěvu – gregoriánského chorálu. U nás je asi nejznámějším zástupcem tohoto trendu projekt Báry Basikové Gregoriana.

Průkopníci ambientní a vesmírné hudby

  • Brian Eno – Britský hudebník, který definoval žánr ambientní hudby a pracoval s éterickými zvukovými plochami.
  • Jean-Michel Jarre – Francouzský průkopník elektronické hudby, známý svou vesmírnou estetikou a dlouhými syntezátorovými dozvuky.
  • Tangerine Dream – Německá skupina kombinující elektroniku, ambient a kosmickou atmosféru.
  • Vangelis – Řecký skladatel filmové a new age hudby, jehož syntezátorové melodie evokují nekonečný prostor.
  • Klaus Schulze – Jeden z pionýrů elektronické hudby, známý pro své hypnotické a nekonečné zvukové textury.

New Age hudba inspirovaná gregoriánským chorálem

  • Enigma – Projekt kombinující gregoriánské chorály s elektronikou, čímž vytvořil ikonický mystický zvuk.
  • Era (Eric Lévi) – Francouzský projekt propojující středověké chorály s moderními syntezátory a orchestrací.
  • Lesiëm – Německý projekt míchající gregoriánský chorál, orchestrální hudbu a elektroniku.
  • Adiemus (Karl Jenkins) – Britský skladatel spojující etnické vokály, chorál a syntezátorovou hudbu do meditačního a relaxačního celku.

Současní tvůrci vesmírného ambientu a relaxační elektroniky

  • Max Richter – Moderní skladatel ambientní hudby, který kombinuje klasickou hudbu s dlouhými syntezátorovými plochami.
  • Carbon Based Lifeforms – Švédské duo specializující se na hluboké ambientní kompozice s futuristickou atmosférou.
  • Stars of the Lid – Americká skupina známá minimalistickými kompozicemi, které evokují nekonečné prostory.
  • Loscil – Kanadský producent ambientní hudby pracující s dlouhými syntezátorovými zvuky a hlubokými texturami.

Relaxační hudba na spaní

V poslední době je populární používání tzv. bílého nebo hnědého šumu (white/brown noise) pro zklidnění a uspávání dětí i dospělých, včetně osob trpících ADHD. Bílý šum je fyzikálně definován jako náhodný signál s rovnoměrnou spektrální hustotou – v praxi si ho můžeme představit například jako šum, který vydává rádiový přijímač mezi stanicemi, zvuk vysavače nebo hučení vodopádu.

Uspávací efekt tohoto typu zvuku je dobře známý – možná jste i vy uspávali své dítě tím, že jste ho vzali na krátkou projížďku autem. Monotónní hučení motoru kojencům připomíná zvuky, které slýchali v matčině děloze. Klíčovou roli zde hraje náhodný rozptyl informací a kontinuální „nekonečnost“.

Tíhnutí k beztvarosti („hudba dešťových kapek“) či statičnosti a preference příjemných, „snadných“ souzvuků je důvodem, proč je pro mnoho hudebníků a hudebních kritiků relaxační hudba za hranicemi toho, co bývá považováno za „hudbu“. Ta zpravidla usiluje o výrazné hudební tvary a motivy, pracuje s posluchačovou pamětí a vnímáním a snaží se vzbudit emocionální reakce – často včetně tzv. negativních emocí (napětí, strach, smutek).

Tomu všemu se relaxační hudba cíleně vyhýbá. Nejde tedy o projev povýšenosti nebo elitářství, ale o snahu stanovit jasné hranice pojmů. Některé hudební žánry a směry pak operují na pomezí těchto oblastí – například různé verze minimalismu či ambientu.

Interpreti a projekty specializující se na bílý/hnědý šum a zvuky přírody

  • White Noise Baby Sleep – Projekt zaměřený na produkci bílého šumu pro uklidnění a uspávání dětí.
  • Relaxing White Noise – Populární producent ambientních nahrávek využívajících bílý šum, déšť a oceánské vlny.
  • Sleep Jar – Projekt, který vytváří uklidňující nahrávky s bílým šumem a zvuky přírody, dostupné i jako mobilní aplikace.
  • Marconi Union – Britská skupina známá svou skladbou Weightless, která je vědecky považována za jednu z nejvíce uklidňujících skladeb na světě.
  • Nature Sound Retreat – Produkuje nahrávky se zvuky větru, deště a vodopádů pro relaxaci a spánek.
  • The Tinnitus Masker – Specializovaný projekt zaměřený na bílý a růžový šum jako pomoc při potlačení tinnitu.

Ambientní a minimalističtí interpreti operující na pomezí statické hudby

  • William Basinski – Experimentální hudebník pracující s rozpadajícími se smyčkami a zvuky evokujícími nekonečnost (např. The Disintegration Loops).
  • Alva Noto – Německý producent experimentální ambientní elektroniky, který pracuje s texturami šumu a minimálních zvukových proměn.
  • Steve Roach – Ambientní skladatel, jehož tvorba se často zaměřuje na dlouhé, postupně se měnící zvukové vlny.
  • Tim Hecker – Kanadský producent abstraktní elektroniky, jehož hudba balancuje mezi ambientem a noise music.
  • Sleep Sounds – Kolektivní projekt vytvářející zvukové stopy pro relaxaci, meditaci a usínání.

Dříve – v době předinternetové – tvořily nahrávky relaxační a new age hudby významný segment hudebního trhu. Dnes je vše snadno dostupné zdarma na různých platformách, jako je YouTube nebo streamovací služby, kde si každý může najít přesně to, co mu vyhovuje. A přestože technologie umožnila neomezený přístup k relaxační hudbě, někdy je tou nejlepší relaxací prosté ticho přírody – procházka lesem, poslech bublajícího potůčku nebo zpěv ptáků při ranním rozbřesku. Možná právě tam, daleko od digitálních zvuků, se nachází ten nejčistší klid.


Mohlo by vás také zajímat: