Noční kluby byly v Německu dlouhá léta z hlediska stavebního a územního práva házeny do jednoho pytle s kasiny, hernami, strip bary nebo nevěstinci. V očích zákona dosud šlo o pouhá místa „zábavního průmyslu“. Kluby tak měly zoufale slabou ochranu a v souboji s dravými developery tahaly za kratší konec. Nový vládní návrh kabinetu kancléře Friedricha Merze to má však změnit. Přináší totiž revoluční změnu, která oficiálně uznává noční kluby jako instituce s kulturní a uměleckou hodnotou. Zákon ještě musí projít schválením Bundestagu a Bundesratu, avšak mezistranická podpora jeho přijetí je silná.
Co to znamená v praxi? Kluby už nebude tak snadné vytlačit kvůli nové výstavbě. Budou moci legálně fungovat i v některých rezidenčních zónách a získají podstatně silnější postavení při územních sporech ohledně hluku. Nejde přitom o pouhé gesto. Na rozdíl od politického prohlášení z roku 2021, které postrádalo právní závaznost, se tentokrát mění přímo stavební předpisy, což by mělo mít obrovský praktický dopad.
Berlínské „umírání klubů“ a ozvěny historie
Pro Německo, a zejména pro Berlín, přichází tato záchrana za pět minut dvanáct. Metropole totiž už roky bojuje s fenoménem zvaným Clubsterben („umírání klubů“). Rostoucí nájmy, gentrifikace, stížnosti nových obyvatel na hluk a ekonomické rány po pandemii postihly i známé podniky jako Watergate, Mensch Meier nebo SchwUz. Podle berlínské organizace Clubcommission v posledních letech ukončení provozu reálně zvažovala bezmála polovina všech klubů ve městě.
Přitom právě berlínská techno scéna je celosvětovým unikátem. Pro mnohé fanoušky elektronické hudby představuje Berlín něco podobného tomu, co Vídeň představuje pro klasickou hudbu nebo New Orleans pro jazz. Tato specifická hudební DNA se však ve městě formovala po celá desetiletí.
Kmotři temné elektroniky (70. a 80. léta)
Berlín nepřitahuje hudební vizionáře od včerejška. Už koncem 70. let sem před hollywoodskou slávou, paranoiou a těžkou závislostí na drogách utekl David Bowie se svým divokým parťákem Iggy Popem. V tehdejším izolovaném Západním Berlíně našli klid a anonymitu. Společně s hudebním vizionářem Brianem Enem tu v legendárním studiu Hansa (kousek od Berlínské zdi) nahráli průkopnickou „Berlínskou trilogii“ v čele s albem Low a kultovní písní „Heroes“. Byli to také oni, kdo masově propojil rock s chladným, hypnotickým zvukem syntezátorů.
Zdroj obrázku: bowieinberlin.julianmark.com
V 80. letech na tento mýtus temného, špinavého města navázal australský zpěvák Nick Cave nebo britský rodák Mark Reeder, jenž se stal klíčovou spojkou mezi britským post-punkem a rodícím se berlínským undergroundem. Tito lidé ukázali světu, že stroje a syntezátory mají duši a že Berlín je ideálním útočištěm pro hudební experimenty.
Pionýři techna v opuštěných fabrikách (90. léta)
Skutečný rozmach ale nastal po pádu berlínské zdi v roce 1989. Ve východní části města zůstalo obrovské množství opuštěných továren, skladů, bunkrů a administrativních budov. Nájmy byly směšně nízké, pravidla v podstatě neexistovala a mladí lidé z obou částí rozděleného města začali v těchto post-industriálních kulisách pořádat ilegální rave party.
Na tento odkaz navázala nová generace, která vyměnila kytary za bicí automaty a začala pořádat rave party v opuštěných továrnách a skladech:
- Tresor (1991): Vizionář Dimitri Hegemann objevil trezor v suterénu zbořeniště obchodního domu Wertheim na Lipském náměstí (Leipziger Platz). Udělal z něj mekku techna a osobně propojil Berlín s detroitskými pionýry elektronické hudby (jako byl Jeff Mills).
- Westbam: Jeden z prvních německých super-DJů, který stál u zrodu masové rave kultury a spoluzakládal slavnou Love Parade, která později do ulic Berlína lákala přes milion lidí.
- Berghain: Ačkoliv byl otevřen až v roce 2004, navázal na klub Ostgut z 90. let a stal se symbolem moderní berlínské techno kultury. Sídlí v monumentální bývalé teplárně a bývá označován za nejslavnější techno klub světa. Rezidentní DJové jako Ben Klock nebo Marcel Dettmann zde pomohli definovat nekompromisní, tvrdý a industriální zvuk, kterým je klub dodnes proslulý.
Berlínská scéna nikdy nebyla o VIP stolech, drahém šampaňském nebo sociálním statusu. Stála na anonymitě, svobodě, toleranci a hudbě. Stala se bezpečným přístavem pro LGBTQ+ komunitu a symbolem identity města.
V roce 2024 byla berlínská techno kultura zapsána na německý seznam nehmotného kulturního dědictví, který spravuje Německá komise pro UNESCO.
Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org
Podle Marca Wohlrabeho z berlínské organizace Clubcommission si kluby tuto ochranu plně zaslouží, protože fungují podobně jako klasické uznávané instituce:
„Provozovatelé klubů, které zastupujeme, fungují spíše jako divadla – pečují o umělce i začínající talenty a zaslouží si proto být označováni za kulturní centra po boku opery, divadla a takzvané vysoké kultury.“ (zdroj citace: Mixmag)
Obecně tak zde začalo platit, že klub není jen místo pro zábavu. Je to inkubátor pro začínající hudebníky, komunitní centrum a klíčový motor kreativní ekonomiky, který městu ročně přináší miliardové příjmy z turismu.
Evropa v ohrožení: Kdo bude Německo následovat?
Německý krok pozorně sledují i další evropské metropole, které bojují s tím, jak skloubit divoký noční život s tlakem na novou bytovou výstavbu. Kdo teď řeší stejné dilema?
- Londýn: Britská metropole přišla za posledních 20 let o obrovské množství nezávislých hudebních prostor, protože hodnota pozemků je astronomická. Londýn proto zavedl princip Agent of Change: pokud se vedle klubu postaví nové byty, náklady na protihluková opatření musí zaplatit developer, nikoli klub.
- Amsterdam: Město dlouhodobě podporuje noční ekonomiku a jako jedno z prvních zavedlo funkci „nočního starosty“ (Night Mayor), který funguje jako prostředník mezi scénou, obyvateli a radnicí.
- Lisabon a Barcelona: Obě města čelí masivní vlně turismu a gentrifikaci. V Lisabonu, který byl kolem roku 2010 ještě levným rájem umělců, vyhnal příliv digitálních nomádů a zahraničních investorů ceny nemovitostí tak vysoko, že si kreativní scéna už nemůže dovolit v centru města zůstat.
- Varšava a Budapešť: Města s raketově rostoucí elektronickou scénou, která ale kvůli intenzivnímu stavebnímu boomu zažívají přesně to samé napětí, jaké postihlo Berlín před lety.
- Praha: Ani české hlavní město není výjimkou. Otázky hluku v centru, konfliktů mezi rezidenty a nočním životem a tlaku na lukrativní pozemky jsou v Praze čím dál palčivější.
Skutečná hrozba budoucnosti? Změna chování generací
Ačkoliv se dnes nejvíce mluví o tlaku developerů a cenách nemovitostí, provozovatelé klubů po celé Evropě si začínají všímat ještě jednoho, možná mnohem zásadnějšího strašáka. Tím je změna životního stylu nejmladší generace.
Ukazuje se, že mladí lidé dnes pijí méně alkoholu, mnohem více času tráví v online prostoru a na tradiční noční akce už nechodí s takovou pravidelností jako generace před nimi. Zda se tedy kluby podaří zachránit, nakonec nemusí záviset jen na ochranných stavebních zákonech a politické podpoře, ale na tom, jestli o ně bude mít generace Z za pár let ještě vůbec zájem.
Je proto stále častějším předmětem diskuse, že budoucnost klubové kultury nelze stavět pouze na nostalgii a ochraně stávajících prostor. Pokud mají noční kluby přežít, budou se muset přizpůsobit novým očekáváním mladých návštěvníků.
Svoji roli však mohou sehrát i města a státy. Vedle ochrany klubů před tlakem developerské výstavby mohou podporovat nezávislou kulturu prostřednictvím grantů, zvýhodněných pronájmů nebo uznáním klubů jako významné součásti kulturní infrastruktury. Právě noční kluby totiž nejsou jen místem zábavy, ale také prostorem pro vznik nových hudebních trendů, komunit a uměleckých projektů.
Budoucnost klubové scény tak bude pravděpodobně záviset na kombinaci několika faktorů: ochotě politiků chránit kulturní prostory, schopnosti provozovatelů reagovat na proměňující se publikum a zájmu nové generace o sdílené zážitky v době, kdy stále větší část společenského života probíhá online. Pokud se podaří najít rovnováhu mezi těmito prvky, nemusí být noční kluby přežitkem minulosti, ale mohou si udržet své místo i v kulturní krajině budoucnosti.
Noční kluby nejsou jen místem pro zábavu. Jsou prostorem, kde vznikají nové hudební směry, komunity i kulturní fenomény. Znáte podobný inspirativní příběh z Česka nebo ze zahraničí? Pokud pořádáte akce a prodáváte vstupenky přes smsticket, napište nám na poradatel@smsticket.cz. Rádi představíme váš klub, festival nebo kulturní prostor našim čtenářům.
Titulní obrázek: Potsdamer Platz in 1991, převzato z commons.wikimedia.org